Inspired by Japanese technique kigumi and the beauty of wood-shavings – I decided to create a piece in between a three-dimensional object and a painting. I decided to use wood-shavings – a thing which is usually seen as a waste despite it is so beautiful itself – when I visited the Takenaka Carpentry Tools Museum in Kōbe.
This work represents my feeling that when you visit a completely different culture, many things can appear in a certain way when seeing them for the first time, however, when you get to know them they can really surprise you.
The piece consists of a metal frame inside which is an
Inspirovaná technikou japonského stavitelství – kigumi – a krásou dřevěných hoblin jsem vytvořila dílo na pomezí malby a trojrozměrného objektu. Po návštěvě jediného muzea truhlářských nástrojů v Japonsku – Takenaka Carpentery Tools Museum – v Kōbe, jsem se rozhodla použít hobliny – materiál, který je obvykle považovaný za pouhý odpad, i když je neobyčejně krásný.
Dílo se skládá z vnějšího rámu, uvnitř něhož je vložená struktura z mnoha vrstev tenkých hoblin. Divákův dojem je přímo závislý na vzdálenosti, ze které se na obraz dívá. Stojí-li daleko, dílo skutečně připomíná spíše plochou malbu, přistoupí-li však blíž, uvědomí si hloubku struktury a ucítí vůni čerstvého dřeva. Pokud divák neodolá vnitřnímu nutkání a struktury se spontánně dotkne, aby si ověřil, zda se opravdu jedná o hobliny, je účel této práce naplněn. Jsem přesvědčená, že skrze dotek vidíme lépe než zrakem. Z toho důvodu je „spontánní dotek“ neoddělitelnou součástí konceptu. Tato práce reprezentuje mé dojmy z návštěvy Japonska. Když navštívíte zcela odlišnou kulturu, mnoho věcí, se kterými se setkáte, na vás působí určitým dojmem. Někdy i negativním. Avšak zůstane-li člověk otevřený a přiblíží-li se jejich podstatě, mohou ho velmi mile překvapit.
photo: archive